Metodologie

Tato studie se zaměřila na rozpoznání procesu vzniku genderově podmíněných online nenávistných projevů vůči političkám na českém Facebooku, víceúrovňovou kategorizaci těchto projevů, zjištění jejich dopadu na veřejnou aktivitu političek, identifikaci slabých míst v prevenci těchto útoků a návrhy na zlepšení, stejně jako na zvýšení povědomí o negativních dopadech těchto útoků. Přístup spočívá v kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod, zahrnujících obsahovou a sémantickou analýzu komentářů a příspěvků z Facebookových skupin, dotazníky pro ženy aktivní v politice, rozhovory s političkami, mediální analýzu, případové studie a analýzu právních dokumentů. Primárním zdrojem dat byly komentáře a příspěvky z veřejně přístupných Facebookových skupin, z období ledna 2022 do února 2023, zahrnující celkem 1 816 723 komentářů a 154 711 příspěvků. Data byla analyzována pomocí softwarů LookerStudio a Geneea, využívajících technologie umělé inteligence pro textovou analýzu. Byla navržena kategorizace nenávistných projevů a identifikováno 15 % komentářů obsahujících nenávistné projevy. Analýza také zahrnovala sledování "vln" nenávistných útoků a pokus o identifikaci jejich "spouštěčů", přičemž byla provedena detailní analýza konkrétních případů vysokého výskytu nenávistných projevů. Další metodou bylo dotazníkové šetření mezi politicky aktivními ženami, které mělo za cíl zjistit, jak často se setkávají s nenávistnými projevy, jak na ně reagují a jak tyto projevy ovlivňují jejich politickou činnost a prezentaci na sociálních sítích. Hloubkové polostrukturované rozhovory s političkami doplňovaly získané informace a umožnily hlubší vhled do problematiky. Součástí byla také analýza soudních rozhodnutí týkajících se online nenávistných projevů, s cílem připravit doporučení pro zlepšení právního rámce a praxe. Studie se věnovala i charakteristice nejaktivnějších profilů v dezinformačních skupinách a analýze jejich chování, s cílem pochopit dynamiku šíření nenávistných projevů na sociálních sítích.